Putování Lukáše a Honzy po světě...

Den čtvrtý - 4. 10. 2009

po stopách zlaté horečky - v okolí Dawson City

ujeto 1040 km

 V noci nebylo tak zima, hned se nám vstává veseleji.. Tradiční oves, sbalit se.. ranní koloběh.. A už si to míříme do města zlatokopů na konci Klondaické silnice. Cesta dál pak už nepokračuje, je nutno jet přívozem, za řekou začíná silnice vedoucí " až na vrcholek světa" a na Aljašku. Bohužel, po té dál už nepojedeme, celnice mezi Kanadou a USA je totiž zavřená. Ale zpátky k Dawsonu:
 Pomalu, v klidu, jsem si prohlídli znovu městečko, teď už za světla. V porovnání s ostatními osadami, které jsme doposud měli možnost vidět, jsme se shodli, že Dawson je hezké městečko, líbilo se nám. Možná je to i tím, že zisky ze zdejšího kasína, mimochodem, nejstaršího v Kanadě a nejsevernějšího na světě vůbec, jdou z valné části na obnovu domků z dob dávno minulých.. Jen Honzik je včera střiháním připravil o 100 dolarů :-) Nemohli jsme, samozřejmě, vynechat chajdy, které kdysi patřili Robertu Servicemu (básníku zdejšího severu) a Jacku Londonovi - ta je sice už pouhou rekonstrukcí, ale i tak si člověk udělal představu. Jelikož po cestě čteme skvělou knížku o zlaté horečce od P. Bertona, tak jsme mrkli i na jeho domeček, který je ale již dlouho v soukromém vlastnictví, tudíž asi s tím původním nemá moc společného. Muzea a vše, co je otevřeno normálně v sezoně, už jsou, bohužel, v tuto dobu zavřená, to nás provází celou cestu. I tak je to další fascinující místo na zemi. Hlavně, když si dáváte do souvislostí veškerou tu historii, kterou postupně vstřebáváte.
 Hromady přerytejch balvanů a písku v několika málo údolích před Dawsonem to všechno uvedou i zavřou. Samozřejmě se to neobešlo bez návštěvy. Discovery claim v údolí potoků Bonanzy a Eldoráda. Konečně to všechno uvidíme! Hurá! Kousek zpátky po Klondaické silnici a odbočit.. Hromady šutrů a přeorané údolí, rozbagrované kopce a břehy svědčily o tom, že jedeme správně. I po víc jak sto letechse tady stále zlato těží. Po cestě zastavujem u bagru č. 4, ohromné stvůře, která mnoho let požírala dna údolí a uvnitř zůstávalo denně až 25kg zlata. Podél Bonanzy až do míst, kde se z vedlejšího údolí připojuje Eldorádo. Na jejich soutoku se opět těží. Silnicí Upper Bonanza rd. až k vrcholku krále Šalamouna. Po cestě uviděl Lukáš bobří hráz s čerstvě ohryzanými kmeny na březích. Byli tam i bobrové, tak chvíli fotíme a bavíme se, jak hlídkující bobr plave sem a tam. Občas, když ho někdo z nás vyplaší, plácne ocasem o hladinu a zmizí.. Od nás trochu nečestná hra, ale zábavná :-) Veselé pozorování! Ze shora je nádherný pohled na údolí pod námi! Na obzoru Ogiwile mt. u polárního kruhu.. Něco takového viděl asi Harison, když prošel kolem nejbohatších nalezišť u ústí Eldoráda, zkoumat dál potoky na druhé straně hor. Mezitím už ale Mc. Cormick s ostatními zlatokopy obsadili a rozparcelovali nejvýnosnější část obou potoků. Kolem Hunckerova creeku zpět na Klondaickou road a k benzince.
 Dáváme si sprchu! To je úleva, po třech dnech.. A pak ještě naposled do Dawsonu na hřbitůvek zkusit najít hrob polárníka Eskymo Welcla, rodáka z Moravy - nenašli jsme..škoda..
 Honzika napadlo zkontrolovat funkčnost přívozu. Fungoval. A tak je na snadě přeplavit se na druhou stranu Yukonu. Zkoumáme tábořiště za řekou, zatim největší, co jsme viděli, asi 100 míst. Vodácká sezona tu musí být silná. A pak na vyhlídku na město a soutok Klondaiku a Yukonu. Kalné vody Yukonu víří čistá voda zlatonosné řeky. Při ústí spousta nánosů kalu vzniklého při rýžování zlata za sto let. Nádherný pohled na všechno to dění dole a hezké rozloučení s tímto místem. Zpět přívozem a pak už vařit do vyzkoušeného kempu 12 km před Dawsonem. Trocha čtení před spaním. Honza už zase neslyšel konec.. No jo, tak dobrou noc! Následujem ho.. ani neni taková zima..

pro Cesty severu  - Oli a Honza+Lukáš