Cesty Severu : Den druhý - Klondike highway
Cesty severu: den 2. Klondike Highway - 2.10. 2009
Vstáváme za mrazivého a sněhem zasypaného rána u Fox Lake. Je to hezký pohled na pocukrovanou krajinu. Jenomže jsme teprve na začátku cesty a už sněží. Co teprve za polárním kruhem za pár dní?
Z vyhřátého spacáku se vylézá těžko 
chladného dne. Mrzne. Děláme čáj, kafe, posnídáme mafiny, balíme a vyrážíme směr Carmacks.. Zataženo a sněhové přeháňky nám na optimismu moc nepřidávají. Všude je čerstvě bílo, krajina i silnice se příjemně vlní. Dlouhá rovinka, horizont, zatáčka, rovinka. A tak dokola.
Yukon je zemí jezer, hor a lesů. V okolí Carmacks jsou lesy živé a mrtvé. Bohužel zde převažují ty mrtvé. Výmluvné cedule 
podél silnice „Lesní požár 1998, 1995, 1965 …dávají tušit, že požáry a ohně jsou zde velmi časté. Kouř z mnoha požárů na sucho bohaté léto pokryl velkou část Yukonu až k nám do Carcrossu asi 250 km odtud. Místo zelených lesů z půdy trčí jen pahýly ohořelých kmenů a velmi pomalu začínají zase zarůstat. Než vyroste nový les, to trvá mnohem déle, než v našich zeměpisných šířkách. Rozlehlost je zde někdy ohromující…
Na cestě bereme stopaře – starého Indiána. Smrdí kouřem, alkoholem a potem, moc toho nenamluví. Olinka z běj měla vzadu velkou radost. Carmacks doplňujeme palivo s cenou o 20 % dráž než ve Whitehorse. Čím severněji, tím dráže. Míjíme staré indiánské vesnice, osady, zájezdní hostince (Pelly Crossing, Selkik, Montage House). Všude jsou cedule s historií kraje, lidí. Vykukuje sluníčko a celý Yukon je najednou krásnější a přívětivější. Místy nás doprovází na cestě mohutný tok řeky Yukon.
Zastavujeme na obědovou přestávku u Five Fingers (Pět prstů). Těchto pět 
kamenných prstů vykukuje v úzkém kaňonu z řeky a mění její klidný tok v peřeje a rychlý proud mezi skálami a ostrými kameny. Adrenalin pro každého vodáka. Za dob zlaté horečky tady mezi skálami kličkoval parník se zlatokopy na Klondike. Od silnice sestupujeme po dlouhých schodech až k vyhlídce a těch Pět prstů máme jako na dlani. V tuto dobu už bez dobrodružných vodáků i bez parníku se zlatokopy…
Klikatou silnicí Klondike Hwy podél pocukrovaných smrkových lesů pokračujeme dál na sever. Většinu času trávíme v autě, občas děláme přestávky, fotíme. Ve Stewart Crossíng přejíždíme stejnojmennou řeku Stewart river a odbočujeme z Klondike Hwy na Silver trail road do Mayo. Zde se těžilo nejen zlato, ale i stříbro. A obojí se tady těží dodnes. Za obojím je velmi pohnutá historie a je tak zvláštní, že i v současnosti se tu najdou novodobí „zlato a stříbrokopové“.
Nocujeme opět v jednom z vládních kepmů. Většinu tábořišť tady spravuje vláds spolu s Parcs Canada. Uleháme ke spánku v otevřeném přístřešku tzv. shelteru ve Five Mile Camgroundu. Oli nám na dobrou noc přečítá příběhy a historii z knihy Pierra Bretona Zlatá horečka…
Zlatou noc vám přeje H + L + O
Na mapce je vidět trasa z Fox lake campu do Five mile lake u Mayo city (silver trail)
