Cesty Severu : Den patnáctý - Výlet k Seward a na Exit ledovec
Den patnáctý – výlet k Sewardu a výšlap nad Exit Glacier (ledovec)
.
Po příjemném večeru u piva v Anchorage se nám krásně spalo a lenošivě jsme vydrželi až do desáté ráno. Pak jsme posnídali zbývající muffiny a taky kousek koláče co jsme včera koupili a pak konečně vyrazili do slunného dne. Ten nám ukázal jak krásné okolí je poblíž našeho současného příbytku v Girdwoodu. Ale sousedství necháváme na zítra a dnes je v plánu cesta do 100 mil vzdáleného Sewardu a od něj nedalekého ledovce Exit. Postupně si již každý vybral svůj den kdy se nebaví s ostatními a je tak trochu protiva, pro dnešek je to Oli, já i Honza už máme vybráno. Tak snad se to vyvětráním venku zlepší.
Sedáme do auta a vyrážíme, před námi se kupí vodou prosycené mraky a Honza vtipkuje, že nám to aspoň omyje auto. Nakonec z těch mraku nezaprší, alespoň ne na naší cestě. Dorazíme až k parkovišti pod Exit Glaciere, přezouváme se do pohorek, do batůžků si každý dáme něco teplejšího na sebe, vodu , sváču a bearspray. Přeci jen jsme stále v zemi medvědů a ti zatím nespí, protože je příjemných 17 stupňů, sluníčko hřeje a ledovec na nás modravě vykujuje z údolí . Čeká nás 9ti mílový výlet vzhůru podél ledovce. Serpentinami vyrážíme skrz listnatý lesík a postupně s každým nastoupaným metrem se mění krajina. Stromy ustupují keřům a menším stromkům až je nakonec vystřídá jen tráva a i tu nakonec vystřídají jen kameny. Celou cestu sleduju, zda nepotkáme hladového medvídka, ale po nich zůstalo na cestě jen pár bobků místo podpisu. S každým metrem se nám odhaluje větší a větší masa ledu až nakonec je ledovec kam jen dohlédneme. Téměř před vrcholem si dáme na sluníčku svačinovou pauzu. Pár vrcholových fotek ledovce a hurá dolů. Ještě se chceme podívat jak vypadá Seward jedno z důleživých přístavních měst Aljašky. Vede sem železnice a tak potkáme snad kilometr dlouhý nákladní vlak tažený čtyřmi lokomotivami. Ve městě potkáme obchod – Saveway a tak dokoupíme nezbytnosti na svačiny, a na uspokojení hladového žaludku hotovou výbornou polévku a taky kelímek dobrého kafe. Obkroužíme městečko, které je vlastně jako jiná americká, relativně nové domky, převážně dřevěné a montované, bez jakékoliv snahy o nějaké uspořádání. Olinka si ještě lízne moře, je opravdu slané. A už za tmy uháníme zpět k našemu dočasnému domovu, umýt, napsat zprávy a spát.. zítra nás čeká taky výšlap...
Lukáš, Honza a Oli