Cesty Severu : Den pátý - po Dempster Highway do Tombstone parku
Den pátý 5.10. 2009
Ráno bylo po propršené noci na Yukonské poměry překvapivě teplé. Spaní v kempu v přístřešku se nám osvědčilo a zatím jsme se s nikým o své soukromí nemuseli dělit, ani s jinými případnými šílenci ani s medvědy či jinou divou zvěří. Po ovesných kaších k snídani přišla dnes nečekaná změna – kuskus s mákem. To byla mňamka!
Po luxusní snídani opouštíme Dawson city a po 30ti km jsme u odbočky naší další cesty. A je to ona – legendární silnice Dempster Highway. Dotankujeme benzin až po hrdlo, kontrolujeme pneu a ptáme se na aktuální situaci na Demspter. Všichni jsme trochu nervozní, nejvíc asi Lukáš. Přeci jen má silnice přezdívku – „silnice prázdných gum“ (flat tires hwy) a to hlavně díky štěrkovému povrchu po téměř celé její délce.
Cesta před námi je dlouhá 741 km, je to jediná silnice kanady překračující polární kruh (arctic circle) Začala se stavět v roce 1959 po objevu ropy na severu. Když byla stavba silnice z velké části stavěné na permafrostu dokončena, všechny zásoby ropy už byly vytěženy.
Máme pro strach uděláno a tak vyrážíme na Dempster a bereme v potaz i to, že s naším autem jsme považování na dempster za blázny či naivky, a nerozhodí nás ani info cedule s popisem : Příští služby za 370 km. (next services 370 km) a to je na Eagle plain kde je benzinka, hotel, restaurace a servis. Mezitím vůbec nic. Ale dnes tak daleko nejedeme. Počasí se přes původní sněhové přeháňky a oblačno mění na jasno a téměř azuro a tak se zastavujeme v v nádherném přírodním Tombston Parku. Nejdříve obhlídneme kemp a zjišťujeme, že se na nás opravdu usmálo štěstí. Nejen že je tu přístřešek ale má i plachtou zaslepená okna a izolovanou střechu, ale i spoustu dřeva v rezervě.
S dobrou náladou obhlížíme nedaleké návštěvnické info-centrum. Krásná dřevěná stavba, novotou ještě vonící s připraveným velkým parkovištěm. Obcházíme zde jako hladoví medvědi až Lukáš zjistí, že dveře nejsou zamčené a ocitne se uvnitř. Za chvíli Honza omylem zmačkne tlačítko pro invality a i jemu se otevřou dveře dokořán. Vezmeme si mapku okolí, zapíšeme se do knihy hostů a divíme se otevřeným dveřím, a říkáme si jak by taková věc dopadla u nás.
Pak, ale nemarníme čas a dle nalezené mapky vyrážíme autem k nástupnímu místu na cestu (trail) k Bear lake (medvědí jezero). Počasí se protrhává a ukazuje se modrá obloha. Bohužel jen na krátko a když nastoupáme asi 700 metrů a dosáhneme již hranice sněhu, zatáhne se a začne se přisypávat sníh nový a čerstvý. Místo medvědů potkáváme ptarmigany (bělokury) a tetřívky kanadské a v dálce opuštěného soba. Protože však všechny rozhledy zamlží sníh a mraky tak se po 3 hodinách tůry vracíme zpátky k autu. Půjčíme si u jednoho srubu sekyrku a celkem překvapivě rychle vytopíme přístřešek až do nepříjemně vysokých teplot a dokonce věčně zmrzlý Honza vyklízí místa poblíž kamen. Kolem kamen se tak otáčí jen Olinka, která vykouzlí výbornou čočku s rýží a na cibulce pečeným buřtem. Výborně si pošmákneme a večer zakončíme legračním out-doorovým popkornem, který je udělaný čistě na gril či kamna. Zapíjíme plzničkou. No prostě ráj na zemi. Zítra nás čeká velká část cesty, takže honem na kutě.
Přejeme cestovatelskou dobrou noc od H & L & O
Mapka zachycuje relativně krátkou ale zajímavou část mezi Dawson city a Tomstone parkem.