Cesty Severu : Den třicátý - Z Revelstoke směrem na Nelson až do Kaslo
V Revelstoke jsme se probudili do deštivého rána, které alespoň uklidilo sníh ze silnic. Vyrazili jsme ve spirále. První zastávku jsme si udělali v Muzeu Canadian Pacific Railway. To abychom si rozšířili povědomí o železnici, která protíná celou Kanadu, a po které jezdí vlaky i se 140ti vagóny. (aspoň tolik jsme se dopočítali na přejezdu, ještě že u nás nejezdí to by zašněrovali celou republiku) . Přečetli jsme si o divoké historii, o tom jak stavitelé železnic kvůli zefektivenění stavby vybudovali síť luxusních hotelů v krásných lokalitách jako je Banff, Lake Louise atd. A jak propagovali Kanadu jako turistickou destinaci. Nalákaní turisté tak pomohli železnici zaplatit. Také jsme se dozvěděli, kde se v Kanadě vzala čínská menšina. Většinou to byli levní námezní dělníci stavějící železnici. Po jejím dostavění byli považováni za méněcenné a podlidi a proto pro ně nejjednodušší bylo semknout se do pevné komunity, která je chránila navenek. I proto se například historie China townu ve Vancouveru datuje až 150 let zpět. A prošli jsme si vagón pacifické železnice. No ale dost mašinek. Zpět do auta, podívat se krátce na Revelstoke Dam (přehradu), která prý patří k největším v Britské Kolumbii a hurá z města.
A i když máme namířeno do Nelsonu, uděláme si ještě malou zajížďku. Lukáš je zvědavý, jak to vlastně vypadá ve SkyAdventure Parku. Měli jsme tam pracovat už na jaře, ale nakonec dostal přednost Yukon, a jsme tomu rádi. Asi 20 km za Revelstoke ve vysokém cedrovém lese jsme skutečně našli lanové centrum spolu s trošku kýčovitým pohádkovým lesem. Vše už prázdné a zazimované, takže po malém „hmm aha“ jsme zase sedli do auta, vrátili se k Revelstoke a konečně vyrazili po silnici 23 správným směrem. Na cestě nás čekal přívoz z Shelter Bay přes Upper Arrow Lake do Galena Bay. Když jsme se asi po hodině a půl dočkali přívozu, měli jsme již vypité kafe co jsme uvařili vedle auta. A užili jsme si půlhodinovou plavbu, za překvapivě nízkou cenu... zdarma. Některé přívozy, které nahrazují mosty jsou zde na účet Kanady. Na druhé straně se už začínalo stmívat a tak jsme i my začali řešit kam složit hlavu. Teplota byla v údolí příjemná, jen hrozilo sprchnout a tak hledáme přístřešek. Bohužel tma přichází čím dál dřív a kolikrát tak nevíme jestli zůstat v šest na dobrém místě a bloumat než půjdeme spát, a nebo popojet ještě dál a zkusit štěstí. Tentokrát zkoušíme štěstí. Hustota kepmů i jejich vybavení klesá, vlasatně jsou většinou bez přístřešku. Nakonec projedem přes další hřeben až do malebného městečka Kaslo na břehu Kootenay Lake u kterého by podle mapy měl být v lese kemp. Není však v lese jak ukazuje mapa ale na břehu jezera na kraji města. Váháme a zkoušíme i jiné možnosti, ale protože je zde přístřešek (opuštěný stánek) rozhodujeme se zůstat. Ještě v průběhu rozkoukávání se přiblíží auto. A jako by se splnilo Lukášovo špičkování je to policie. Ale vše v pořádku, popřeje nám hodně štěstí a dobrou noc a jede zase pryč. Připravíme spaní a uleháme. Jen z nedalého klubu mladých slyšíme občasné výkřiky.
Ale když se nebojíme medvěda, nezastraší nás ani tlupa mladých a jdeme spát.
V předvečer Hallovínský přeje dobrou noc Lukáš, Honza a Oli