Cesty Severu: Den dvacet čtyři – Cesta z Fort St. John do Edmontonu
Cesty Severu: Den Dvacátý čtvrtý – Cesta z Fort St. John do Edmontonu
Po prudkém nočním slejváku jsem čekal, že se probudíme do přístřešku plného kaluží a zamračeného nebe. Ani jedno nebylo pravda a venku nás čekal jiskřivě jasný den. Než se Honza s Oli vyloupli z vyhřátých spacáků, udělal jsem ještě malý výlet ke kilometr vzdálenému Charlie Lake, Vychutnal jsem si východ slunce a trochu jsme se navzájem vylekali s jedním zatoulaným losem.
Když jsem se vrátil k přístřešku byl už Honza s Oli u auta a chystali kus-kus s mákem.
První zastávkou na cestě byl dnes Dawson Creek. Město známé zejména jako začátek slavné Alaska Hwy. A je téměř povinnosí každého cestovatele zastavit se zde u nultého milníku. U něj se nám okamžitě nabídla kolemjedoucí paní , že nás vyfotí.
Pak jsme se vydali hledat připojení na internet a ten jsme našli v krásné útulné kavárně Europa, ve které silné kafe vaří a šlehačkové dorty plácá jedna maďarská rodina. Honza si objednal dort ...mňam to jsme si mlaskli.
Ale teď už sedíme v autě a frčíme prérijní krajinou plné polností, luk a lesů. A až na krásné koryto Peace river nás čekal spíše lehce zvlněný horizont, na kterém se střídala strniště polí s pastvinami plnými pěkných krav. A poměrně často se na pastivně našlo ještě jedno zvíře, které s ocelovou silou tahalo ze země její krev v podobě ropy. A ta je spolu se zemním plynem krví celé Alberty. Provincie do, které jsme přijeli. Tankujeme benzín, který tu stojí neuvěřitelných 92 centů litr. Náhle se setmí a my sledujeme jak na čtyřproudé dálnici had aut dokazuje, že jsme blížeji a blížeji skutečné civilizaci. Edmonton je již na dohled a my se trošku motáme, přeci jen jizdě ve velkoměstě jsme na Yukonu odvykli. Nakonec ale úspěšně najdeme naše další útočiště, které je u Olinky příbuzných. Kteří se projeví jako skvělí hostitelé a kromě přístřeší se postarali i o naše hladové žaludky a také jsme dostali plno tipů kam se druhý den do Edmontu podívat. Při příjemné konverzaci a dobrém pivu utíká čas jako střelený a my už musíme do postele. Dnes spíme v peřinách.. a naše spacáky necháme chvíli odpočinout.. dobrou noc
Lukáš, Oli a Honza