Hlas Kanady 3: jak jsme byli na uřádě a taky trochu shopping :O)
Už pracujeme skoro týden a tak se přišlo na to že by bylo dobrý přihlásit se na úřadě a ziskat SIN.. což je soušl inšurenc nambr (číslo sociálního pojištění) které je tady důležité pro zaměstnavatele, a taky pro odvod daní atd..
Na úřadě mají do čtyř a tak nám Chuck zkrátil práci do půl třetí, půjčil auto a poslal nás do Whitehorse, čož je hlavní město Yukonu asi 75 km od nás.. balíme práci, balíme si batůžky a po zběžné kontrole jestli máme vše.. penzíze, doklady a nákupní seznam vyrážíme...
Na úřad vcházíme za 5 čtyři... dostane se nám vlídného zacházení a trpělivé obsluhy a to i přesto že měli v 4 zavřít .. nikdo ani náhodou neutrousí žádnou jedovatou poznámku, stále se na nás usmívají a dokonce nám přejí at si užijeme pobyt v Kanadě.. no prostě paráda... úřad máme vyřízený, SIN dostaneme obratem a tak vyrážíme na nákupy. To víte do letadla se všechno nevešlo a jídlo se stejně muselo nechat doma..
Podle instrukcí nacházíme naprosto spolehlivě Liquer shop - což je obchod pouze s alkoholem, a pořizujeme si nezbytný základ pro přežití.. krabici vína (asi 4 litry), pivečko... kupodivu i Plzensky (ani nebudu psát kolik tu pití stojí.. protože by mi to přestalo chutnat :o)). a vyrážíme pořídit zbytek do Super Store, což je obrovský hypermarket.. Honzovi při pohledu do uliček přichází mdloby.. mě se rozsvítili oči a vyrážím projít vše abychom nic nezapomněli.. a docela se mi to daří....
Vozík se nenápadně ale vytrvale a nebezpečně plní a stále oba přinášime "základní" potraviny na hromadu.. jak roste hromada začínáme cítit napěti.. trochu z toho jestli jsme se nepomátli, trochu jesti to všechno sníme.. trochu jestli na to máme. a všechny naše obavy mají v sobě trochu pravdy..
ale hlavní odpověď na spoustu obav je .. že obchod je 75 km daleko a tak často se sem nedostaneme.. a nejen BBQ kuřetem (které máme vytrvale každý den k obědu) je živ člověk.. ovlivněn pravidelnými obědy zamítá již dopředu honza nákup čehokoliv s BBQ příchutí a nebo cokoliv co jen ovoněno kuřetem :o) místo toho máme haldu zeleniny a zrní v různé podobě jako pro bandu vegetariánů.. .celkově je jídlo docela drahé, a hlavně je baleno docela ve velkým.. mouka po 10 kg.. takže zamítám že bych kupoval na palačinky či bábovku, mlíko 2 nebo 4 litrové barely, třeba i kilovy margarín apodobně.. chudáci ti co kupují jen pro jednoho ..
tak jsme to odpískali.. máme vše ze seznamu a na vozík se stejně více nevejde.. bojácně jedeme k pokladně a bojíme se nejhoršího.. já sázím že je to tak za 200 dolarů.. honza 300...sázíme vše na pás a kecáme spolu a tu se pokladní ... asi Indka či Pakistánka ptá. (samozřejmě anglicky jinak bych asi padnul na zadek :o)) nejste z čech ? že prý tu řeč tu a tam od zákazníků slyší a že ji poznala ).. a měla pravdu :o).. k nákupu za 310 dolarů dostáváme kupon na příště za 25 dolarů )) a jedeme domů ..
je devět večer, svítí sluníčko a je krásně ) .. užíváme si trochu svobody a vyhlížíme cíle na nedělní nebo jiný další výlet... hory, jezera, lesy kam oko dohlédne.
a už jsme doma.. nosíme tašky a všichni se smějí co toho máme.. .. no jo pusťte Lukáše k nákupům )..a to máme jen "nejnutnější" :o)).. ale uznávám.. taky toho mám plný kecky a jsem vykoukanej až necítím oči :o)..
dobrou noc ..