Hlas Kanady 9: Slavíme, slavíme, slavíme..
Aborinigal Day
Nejdříve jsme se stali svědky spojené oslavy Dne domorodců (zdejších indiánů tzv. First Nations), slavnostního otevření mateřské školky v Carcrossu (kousek odtud bydlíme), oslavy nejdelšího dne a začátek léta.. vše se odehrávalo téměř pod širým nebem, součástí bylo tradiční BBQ (barbecue), a pak různé dortíky a mlsy.. vše samozřejmě na náklady vlády, která podporuje udržení kultury domorodců a jejich začlenění do běžného života.. a tak jsme si taky trochu užili místního folkloru, lidové zábavy a nějakou tu dobrotu.. :o)..
Canada Day
Den Kanady je zde hlavním státním svátkem, který připomíná ustanovení federálního domina v roce 1867, kdy londýnský parlament příjal tzv. British North America Act. Ten znamenal spojení dosavadní Sjednocené provincie Kanada s Novým Skotskem a Novým Brunšvikem. Tento státní útvar se těšil značné autonomii v rámci státu Britského společenství. Defakto je příjmán jako den vzniku Kanady. My jsme Den Kanady slavili nekdříve prací a pak jsme se zúčastnili oslavy v nedalekém obci Tagish, kde se v místním Společenském centru konala hezká tancovačka ve stylu 80tých let :o).. Velmi důležité při návštěvě takovéto atrakce v Kanadě i USA .. nezapomenout si ID (nebo cokoliv kde je vaše fotka a datum narození). Bez toho vás dovnitř nepustí, protože uvnitř je možno zakoupit alkohol :o) .. Přestože, uvnitř hrála živá kapela a o běh se staralo několik organizátorů .. neplatil se žádný vstup....všichni jsou na nás milí, i přesto že jsme cizáci.. hned dostáváme odznáček s kanadskou vlaječkou.. a vrháme se do víru tance.. a je to psina.. protože každý si užívá, nikdo se nestará, kdo koho sleduje.. Někteří si i oblékli dobové (80') oblečení... Zjištujeme, že místnmí přinesli plno občerstvení (nejlepší byla pomazánka z uzeného lososa.. mňám mňam )).
Den nezávislosti U.S.A.
a zároveň
50. výročí Aljašky jakožto státu federace
4. července slaví Spojené státy americké výročí přijetí deklarace nezávislosti na Velké Británii z roku 1776 a stejného dne, ale až roku 1959, přijata Aljaška spolu s Havajskými ostrovy mezi ostatní státy federace. Takže opět několik důvodů slavit. Na hranice s Aljaškou to máme necelých 100 km.
A letos tomu tedy bylo 50 let co je Aljaška součástí.. a protože nejbližší americké město od nás je Skagway .. a protože je to zároveň na Aljašce.. nemohli jsme si tyto velkolepé oslavy ujít.. Domluvili jsme si několikadenní volno a vyrazili v předvečer velkého dne do města. Ve městě už to vřelo pouliční tancovačkou a dokonce i netradičním popíjením na ulici.. (což se v americe moc nenosí a hlavně nesmí!) nejoriginálněji skrytý alkohol byla vodka ve vodní pistoli a následovalo pak přátelské opíjení se v rámci přestřelky :o) není nadto být dobře střelenej )). Taky jsme si vyzkoušeli jaký to je, když se pije pivo z papírových pytlíků. Celé město tak čekalo, až se aspoň trochu setmí. Přitom z mnoha zahrad voněly grily a kolem jedenácté večer Aljašského času, tedy o půlnoci Kanadského (a devět ráno středoevropského) se v přístavu rozburácel asi dvacetiminutový ohňostroj... my pak jsme ještě zašli do tradičního baru Red Onion - Červená cibule ( tradici si tento podnik drží již od zlaté horečky tedy více než sto let ) a zde jsme s úžasem objevili točenou Plzeň a tak jsme měli možnost porovnávat s místním Alaskanem ...ani už nevím který to vyhrál ..ale my už pak museli do postele a odpočívat na náročnější 4.červenec...
Celá oslava začala přehlídkou jako za prvního máje... hudba v podání skotských dudáků, průvody pracujících ( zde spíše vojsko, policie, hasiči ), zpřátelené spolky ze sousedního Yukonu, pak alegorické vozy všemožných barev a roztodivných tvarů, ze kterých se rozhazovali sladkosti pro mrňata ...taky jich mám pár přilepených v kapse, stříkala voda, tančilo se apod. Nakonec několik veteránů.. tedy auto-veteránů....
Taková přehlídka v parném slunci vyčerpá (na pár dní sem opět zavítalo léto) a tak jsme se šli podívat do baru Red Onion, zda nás zrak minulou noc nešálil a zda to nebyl jen "plzeňský" sen. A opravdu jsme měli včera plzeňský prazdroj.. :o) Doplnili jsme tedy tekutiny a šli se podívat na veselé dovádění... a že bylo na co koukat: závody o nejpomalejšího cyklistu, přeházování vajec na dálku, přetahování lana, páka, závody - loterie vodních gumových kačenek na řece, přitloukání hřebíků do pražců k železniční kolejnici... a spousta závodu v jezení téměř čehokoliv.. no až do pěti co dělat..
Vše pod širým nebem, všichni se ohromně baví, každému je šuma fuk, jak kdo vypadá, co má na sobě, odkud je. Hlavně, že si všichni užívají státní svátek a oslavy na sto procent. Ve městě byla úžasně bezpsortřední atmosféra (jako stvořená pro Lukáše, který byl v sedmém nebi... :) Rozhodně Američani se bavit umí :o) a my jsme se s nimi bavili taky moc dobře..
Další den jsme si ještě udělali výlet v okolí Skagway. A třetí volný den jsme vyrazili na kanoi po místním jezeře Tagish a Nares Lake. Ale to i spolu s dalšími fotkami najdete na www.honza-lukas.rajce.net :o)
Z Kanady a USA s oslavami příjemně unaveným Hlasem ... Honza a Lukáš... :)