Road Trip USA – Den 20: Z Green River přes Little Wild Horse kaňon do Sterling
20. 4. 2010
Road Trip USA – Den 20: Z Green River přes Little Wild Horse kaňon do Sterling
Opět jeden z krásných dnů. Dnes nemusíme dělat snídani. Hurá. Ubytovali jsme se v KOA kempu a snídaně je v ceně. Jdeme na slušný kafe, muffiny a sládký rolky. K snídani máme i připojení k netu, takže se nemůžeme odtrhnout. Je však škoda krásného dne, dost možná i jednoho z posledních letních, vyrážáme na cestu. Pan domácí nám doporučil zajímavý výlet asi 30 mil jižně od Green River.
Snažíme se zůstat více dole, nahoře v Yellowstone nás čeká jen sníh a bouře. Není tedy kam spěchat, i když tour po státech se pomalu krátí. Z dálnice č. 70 odbočujeme jižně na Hanksville. Opět krajina jako z westernu – koně a krávy pasoucí se na pastvinách a v pozadí skály zbarveně do červena, bíla nebo žluta. K tomu je obloha poseta bílými mraky, je krásná viditelnost, fotografova idylka. Náhle prudce brzdím, když mi před autem ladným skokem přeběhnou čtyři antylopy. Tohle elegantní zvíře znám jen ze zoo a na svobodě působí ještě více okouzlujícím dojmem. Vůbec se nebojí auta a lidí. Skupinka antylop se zastavuje kousek od cesty a hned se začne pást nebo odpočívat. Krása pohledět. Zastavujeme se v nedalekém Goblin Valley State Park. Zase skály, které svým tvarům děkují Colorado River. Už nás ty kaňony trochu omrzeli, ale tyhle jsou zase o poznání jiné. Ze země vyrostly skály podobající se muchomůrkám nebo skřítkům s klouboučky. V pozadí velký dvoubarevný masív. Červenou barvu doplňila bílá linka. Příroda dokáže opravdu čarovat. Moc se nezastavujeme a pokračujeme ke kaňonu Malého divokého koně. Odbočujeme z asfaltky na štěrkovou cestu. Za autem se tvoří oblaka prachu jako by proběhlo stádo koní. Přijíždíme k parkovišti, na kterém stojí k našemu překvapení hodně aut. Lukáš dnes není ve své formě, leze na něj nějaký bacil, takže volíme jen část z 8 mílového trailu.
Hned po několika metrech se ocitneme v korytě vyschlého potoka, který se za deště změní spíš v řeku podle širokého toku. Na obloze se honí bílé cumulus cumulus spolu s černými bouřkovými mraky. Představujeme si, kdyby přisla lokálkní povodeň, jak nás to tady spláchne. Koryto se najednou mění v úzký kaňon, dost možná 30 metrů vysoký a místy široký tak tak, že se člověk protáhne. Plno zatáček a záhybů ve skále. Skáču z jednoho kamene na druhý, lezu po skalách kam to jen jde. Po dlouhém sezení v autě jsem jako bez řetězu a náramně si to užívám. V jednom místě, úzkém tak půl metru, se dá vystoupat s doširoka rokročenýma nohama několik metrů vysoko. Prostě paráda.
Voda vytvořila neskutečné tvary. Ve vyhlazené skále zůstaly patvary, které voda stačila ohladit jen málo. Tady to připomínalo obratel z kosatky, jinde jako kulky nastřílené ve skále nebo železitá plocha lesknoucí se na slunci. Kaňonů bylo sice už dost, ale tenhle rozhodně stál za to. Projít se suchým korytem vyhloubeným v pískovcové skále. Na zpáteční ceste se zvedá vítr a úzkou štěrbinou kaňonu to pořádně profukuje. Změna počasí je cítit v kostech i ve vzduchu a ohlašuje předvídané ochlazení a sníh v horách. Super výlet jesem si užil, ne však tolik Lukáš, na kterém je znát únava z virózy.
Usedáme do horkého auta. Brožura nám doporučuje sjet z cesty ke starodávným kresbám tzv. ptergolyfy. Cedule uvádějí stáří na 300 – 3.000 let. Noo, konečně pořádná historie... Napojujeme se opět na dálnici 70, která nám stále připomíná, že jsme v zemi kaňonů a hlubokých údolí. Stoupáme do vysokých sedel, v nichž dlouhé kouřící kamiony, symbol ameriky, rychle ztrácí dech. Vyhlídky, odpočívadla a infotabule jsou součástí každého odpočívadla. Sníh v nejvyšších místech nám připomíná, že se blížíme do oblastí, kde teprve jaro postupně přebírá vládu nad zimou. Loučíme se s krásným teplým počasím... sbohem léto. V Salině odbočujeme z dálnice, žíznivý dodge se hlásí o zastávku u pumpy a Lukáš upozorňuje na tenčící se zásoby, děláme tedy přestávku Míříme americkým podhůřím na sever. Pouště jsme nechali nadobro v zádech, sucho je však stále znatelné. Každé pole zdobí rozsáhlý zavlažovací systém zavěšený na velkých kolech s trubkami mezi koly. Cesta se vine mezi poli a pastvinami širokého údolí, na jehož obou koncích se tyčí bílé vrcholky hor. Pomalu se stmívá. Najednou nás zastavuje auto s praporkem, když se před námi objeví stádo ovcí s honáky na koních a štěkajícími psy okolo. Ovečky přebíhají po silnici z pastvin pod střechu a hbitě se drží při jedné straně tak, jak velí honáčtí psi. Noc se přiblížila a my hledáme kam složit hlavu. Našli jsme kemp ve státním parku u jezera nedaleko za Sterlingem. Zítra nás čeká Salt Lake City, hlavní město Utahu a sídlo Mormonů. K večeři se podává bramborová kaše s párkem. Ptáci nám zpívají dobrou chuť a já vám přeju dobrou noc z Utahu.
Honza